1. Korintským 15
  • 1 Známoť vám pak činím, bratří, evangelium, kteréž jsem zvěstoval vám, kteréž jste i přijali, v němž i stojíte,
  • 2 Skrze kteréž i spasení béřete, kterak kázal jsem vám, pamatujete-li, leč byste nadarmo uvěřili.
  • 3 Vydal jsem zajisté vám nejprve to, což jsem i vzal, že Kristus umřel za hříchy naše podle Písem,
  • 4 A že jest pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne podle Písem.
  • 5 A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti.
  • 6 Potom vidín více než od pěti set bratří spolu, z nichžto mnozí ještě živi jsou až dosavad, a někteří již zesnuli.
  • 7 Potom vidín jest od Jakuba, potom ode všech apoštolů.
  • 8 Nejposléze pak ze všech, jakožto nedochůdčeti, ukázal se i mně.
  • 9 Nebo já jsem nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, protože jsem se protivil církvi Boží.
  • 10 Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho mně učiněná daremná nebyla, ale hojněji nežli oni všickni pracoval jsem, avšak ne já, ale milost Boží, kteráž se mnou jest.
  • 11 Protož i já i oni tak kážeme, a tak jste uvěřili.
  • 12 Poněvadž se pak káže o Kristu, že jest z mrtvých vstal, kterakž někteří mezi vámi praví, že by nebylo z mrtvých vstání?
  • 13 Nebo není-liť z mrtvých vstání, anižť jest Kristus z mrtvých vstal.
  • 14 A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, a daremnáť jest i víra vaše.
  • 15 A byli bychom nalezeni i křiví svědkové Boží; nebo vydali jsme svědectví o Bohu, že vzkřísil z mrtvých Krista. Kteréhož nevzkřísil, (totiž) jestliže mrtví z mrtvých nevstávají.
  • 16 Nebo jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť jest Kristus vstal.
  • 17 A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, marná jest víra vaše, ještě jste v hříších vašich.
  • 18 A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli.
  • 19 Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí.
  • 20 Ale vstalť jest z mrtvých Kristus, prvotiny těch, jenž zesnuli.
  • 21 Nebo poněvadž skrze člověka smrt, také i skrze člověka vzkříšení z mrtvých.
  • 22 Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou.
  • 23 Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho.
  • 24 Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.
  • 25 Nebo musíť to býti, aby on kraloval, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.
  • 26 Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt.
  • 27 Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou jemu, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko.
  • 28 A když poddáno jemu bude všecko, tedy i on Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech.
  • 29 Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Nevstávají-liť mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé?
  • 30 Proč i my nebezpečenství trpíme každé hodiny?
  • 31 Na každý den umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem.
  • 32 Jestližeť jsem obyčejem jiných lidí bojoval s šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Tedy jezme a pijme, nebo zítra zemřeme.
  • 33 Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.
  • 34 Prociťte k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří ještě neznají Boha; k zahanbení vašemu toto mluvím.
  • 35 Ale řekne někdo: Kterakž pak vstanou mrtví? A v jakém těle přijdou?
  • 36 Ó nemoudrý, však to, což rozsíváš, nebývá obživeno, leč umře.
  • 37 A což rozsíváš, ne to tělo, kteréž potom zroste, rozsíváš, ale holé zrno, jaké se trefí, pšenice nebo kteréžkoli jiné.
  • 38 Bůh pak dává jemu tělo, jakž ráčí, a jednomu každému z těch semen jeho vlastní tělo.
  • 39 Ne každé tělo jest jednostejné tělo, ale jiné zajisté tělo lidské, jiné tělo hovadí, jiné pak rybí, a jiné ptačí.
  • 40 A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest sláva nebeských, a jiná zemských,
  • 41 Jiná sláva slunce, a jiná měsíce, a jiná sláva hvězd; nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě.
  • 42 Tak i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se tělo porušitelné, vstane neporušitelné;
  • 43 Rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné;
  • 44 Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest také i duchovní tělo.
  • 45 Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale poslední Adam v ducha obživujícího.
  • 46 Však ne nejprve duchovní, ale tělesné, potom pak duchovní.
  • 47 První člověk byl z země zemský, druhý člověk jest sám Pán s nebe.
  • 48 Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou také i nebeští.
  • 49 A jakož jsme nesli obraz zemského, takť poneseme obraz i nebeského.
  • 50 Totoť pak pravím, bratří: Že tělo a krev království Božího dědictví nedosáhnou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží.
  • 51 Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu.
  • 52 Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.
  • 53 Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.
  • 54 A když porušitelné toto tělo obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.
  • 55 Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé?
  • 56 Osten pak smrti jestiť hřích, a moc hřícha jest Zákon.
  • 57 Ale Bohu díka, kterýž dal nám vítězství skrze Pána našeho Jezukrista.
  • 58 Protož, bratří moji milí, stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu.