Přísloví 28
  • 1 Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
  • 2 Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
  • 3 Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
  • 4 Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
  • 5 Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
  • 6 Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
  • 7 Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
  • 8 Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
  • 9 Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
  • 10 Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
  • 11 Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
  • 12 Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
  • 13 Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
  • 14 Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
  • 15 Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
  • 16 Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
  • 17 Člověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
  • 18 Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
  • 19 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
  • 20 Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
  • 21 Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
  • 22 Člověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
  • 23 Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
  • 24 Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
  • 25 Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
  • 26 Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
  • 27 Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
  • 28 Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.