Přísloví 5
  • 1 Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
  • 2 Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
  • 3 Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
  • 4 Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
  • 5 Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují.
  • 6 Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
  • 7 Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
  • 8 Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
  • 9 Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
  • 10 Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
  • 11 I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
  • 12 A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
  • 13 A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
  • 14 O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
  • 15 Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
  • 16 Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
  • 17 Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
  • 18 Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
  • 19 Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
  • 20 Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
  • 21 Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
  • 22 Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
  • 23 Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.