Žalmy 37
  • 1 Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.
  • 2 Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.
  • 3 Doufej v Hospodina, a
  • 4 Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.
  • 5 Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.
  • 6 A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.
  • 7 Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.
  • 8 Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.
  • 9 Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.
  • 10 Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.
  • 11 Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.
  • 12 Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,
  • 13 Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.
  • 14 Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;
  • 15 Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.
  • 16 Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.
  • 17 Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.
  • 18 Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.
  • 19 Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;
  • 20 Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.
  • 21 Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.
  • 22 Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.
  • 23 Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.
  • 24 Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.
  • 25 Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.
  • 26 Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.
  • 27 Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.
  • 28 Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.
  • 29 Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.
  • 30 Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.
  • 31 Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.
  • 32 Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;
  • 33 Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.
  • 34 Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.
  • 35 Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.
  • 36 Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.
  • 37 Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,
  • 38 Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.
  • 39 Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.
  • 40 Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.