Žalmy 91
  • 1 Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.
  • 2 Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.
  • 3 Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.
  • 4 Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.
  • 5 Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.
  • 6 Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.
  • 7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.
  • 8 Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.
  • 9 Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,
  • 10 Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.
  • 11 Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.
  • 12 Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.
  • 13 Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.
  • 14 Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.
  • 15 Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.
  • 16 Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.