Žalmy 69
  • 1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův.
  • 2 Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.
  • 3 Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.
  • 4 Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.
  • 5 Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.
  • 6 Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.
  • 7 Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.
  • 8 Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.
  • 9 Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,
  • 10 Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.
  • 11 Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.
  • 12 Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.
  • 13 Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.
  • 14 Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.
  • 15 Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
  • 16 Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.
  • 17 Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.
  • 18 A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.
  • 19 Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.
  • 20 Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.
  • 21 Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
  • 22 Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.
  • 23 Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.
  • 24 Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.
  • 25 Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.
  • 26 Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.
  • 27 Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.
  • 28 Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.
  • 29 Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.
  • 30 Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.
  • 31 I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.
  • 32 A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.
  • 33 To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.
  • 34 Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.
  • 35 Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.
  • 36 Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží. [ (Psalms 69:37) Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati. ]