Žalmy 44
  • 1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující.
  • 2 Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
  • 3 Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
  • 4 Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
  • 5 Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
  • 6 V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
  • 7 Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
  • 8 Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
  • 9 A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah.
  • 10 Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
  • 11 Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
  • 12 Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
  • 13 Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
  • 14 Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
  • 15 Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
  • 16 Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
  • 17 A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
  • 18 Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
  • 19 Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
  • 20 Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
  • 21 Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
  • 22 Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
  • 23 Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
  • 24 Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
  • 25 I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
  • 26 Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš. [ (Psalms 44:27) Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství. ]