Jób 8
  • 1 Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
  • 2 Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
  • 3 Což by Bůh silný neprávě soudil,a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
  • 4 Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
  • 5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
  • 6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
  • 7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
  • 8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
  • 9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
  • 10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
  • 11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
  • 12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
  • 13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
  • 14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
  • 15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
  • 16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
  • 17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
  • 18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
  • 19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
  • 20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
  • 21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
  • 22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.