Jób 22
čeština Bible svatá · 30 verses
- 1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
- 2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
- 3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
- 4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
- 5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
- 6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
- 7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
- 8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
- 9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
- 10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
- 11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
- 12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
- 13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
- 14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
- 15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
- 16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
- 17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
- 18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
- 19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
- 20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
- 21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
- 22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
- 23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
- 24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
- 25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
- 26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
- 27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
- 28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
- 29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
- 30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.